PRS: Perfektní kytary pro každý žánr

Když si Paul Reed Smith jako teenager vybíral svůj kariérní směr, dal nejprve na svého otce, který byl leteckým inženýrem. Paula tak přijali na střední školu se zaměřením na matematiku. Studium mu ale nešlo moc dobře. Co mu naopak šlo výborně byla ruční práce, především pak ta, která měla co dočinění s hudebními nástroji a zejména pak kytarami. V rámci praktického cvičení ve škole tak vyrobil jednu ze svých prvních plně funkčních kytar a bylo rozhodnuto: stane se kytarářem. Nechal školu školou a v americkém Annapolisu si otevřel opravnu nástrojů.

Ve dne opravoval, po nocích se věnoval svým prototypům kytar a se sobě vlastní zvědavostí neustále hledal způsob, jak jejich koncepci ještě vylepšit. Vyrobené nástroje pak podroboval náročným zkouškám: buď je testoval sám nebo o to prosil snad každého kytaristu, kterého potkal. Čas od času přijel do Annapolisu s vystoupením i některý ze známějších kytaristů a dodnes kolují historky o tom, jak se Paul snažil vždy protlačit do zákulisí a trval na tom, že si jeho nástroje musí ony větší či menší hudební hvězdy zkusit. I takhle se dělá reklama. Smysl to rozhodně mělo, protože přesně touto cestou se k PRS později dostal třeba i Carlos Santana.

Paul neúnavně pokračoval ve své misi, křížem krážem projížděl západní pobřeží USA a představoval obchodníkům své nástroje. Jeho síť kontaktů se neustále rozšiřovala, ale kontinuálně bojoval s nedostatečnými finančními prostředky. Pokud chcete vyrábět nástroje v té nejvyšší kvalitě, musíte se zkrátka smířit s tím, že výrobní náklady budou vyšší a Paulovy kytarové sny – ty mířily opravdu hodně vysoko. Byly to krušné časy. A pak se vVěci daly do pohybu v roce 1985, kdy se kytary PRS poprvé objevily na prestižním veletrhu NAMM. Způsobily tam obrovské pozdvižení. Od té chvíle se firmě konečně začalo dařit a s finanční berličkou od své ženy Barbary mohl Paul konečně v Annapolisu otevřít firemní centrálu spolu s velkou výrobní dílnou.

Oproti jiným výrobcům měl Paul obrovskou výhodu v tom, že začínal "s nepopsaným listem" a nemusel se tak tolik ohlížet na tradici nebo konvenční očekávání zákazníků. Mohl svobodně experimentovat, zkoušet různé konstrukční postupy, materiály i tvary. Časem dokonce vyvinul vlastní snímače, aby získal u svých nástrojů tu největší možnou kontrolu nad zvukem. A nechal si patentovat třeba i tzv. kompenzovaný nultý pražec, který díky speciální úpravě polohy drážek výrazně zlepšuje intonaci na celém hmatníku. Paul se tak velmi těsně přiblížil k vyřešení odvěkého problému s horším laděním směrem ke konci krku. A nesmíme zapomenout ani na krásný estetický detail kytar PRS, kdy místo tradičních orientačních/pozičních značek můžeme vidět na hmatníku perleťové siluety ptáků. Paulova matka byla totiž vášnivou pozorovatelkou ptactva a brala synka už pomalu od plenek na pozorování opeřenců všeho druhu. Paulovi na to zůstaly tak krásné vzpomínky, že se rozhodl je takto působivým stylem zvěčnit.

Po několika úspěšných letech podnikání si Paul uvědomil, že nemusí být na vše sám a potřebuje menší pomoc zvenčí. Proto oslovil člověka nejpovolanějšího: Teda McCarthyho. Ten předtím působil jako prezident Gibsonu, stál za vývojem snímače typu humbucker a také designy proslulých modelů Explorer, Flying V a SG. McCarty se tak stal Paulovým konzultantem a výsledkem této spolupráce bylo mimojiné představení modelu McCarty v roce 1994.

Dlouhá léta se PRS profilovala jako značka výhradně luxusních nástrojů, které si pořizovali movitější kytaristé. Hudebnická komunita ale začala čím dál více prahla po finančně dostupnějších kytarách. A tak jako Fender měl svůj Squier, tak i PRS uvedli začátkem tisíciletí na trh sérii SE (Student Edition), která nabízela kytary nižší cenové kategorie vyráběné za nejpříšnějších podmínek tak, aby co nejlépe uchovávaly podstatu svých drahých sester. Zatímco tedy klasické dražší modely PRS vznikají dodnes v americkém Marylandu, výroba SE je centrována do Asie. Postupně se portfolio také rozšířilo o zesilovače, komba, struny, trsátka, popruhy a kabely.

Po celou dobu své historie značka PRS s Paulem Reedem Smithem v čele nikdy neusnula na vavřínech. Ono udržet si tak výzmanou přední pozici v nabušeném kytarovém byznysu není rozhodně žádná brnkačka. Probíhá neustálé testování nových materiálů nebo upgradování těch již osvědčených, Smith srší nápady, jak nástroje posunout po všech směrech ještě o level výš a lidé, kteří s ním pracují, obdivují jeho schopnost slyšet i ty nejmenší nuance. Drtivá většina výrobních procesů je prováděna lidmi, kromě práce vyžadující ultraprecizní přístup – tam už na řadu přichází stroje.

Nad čím však Paul Reed Smith pracoval a pracuje ze všeho nejvíc je to, aby jeho kytary byly naprosto univerzální pro každý hudební žánr. A to se mu daří. Ať už milujete rock, pop, jazz, blues nebo metal, PRS si se vším poradí na jedničku.